Když se dítě vzdělávalo mimo Českou republiku

Zákon rozlišuje dvě situace. Dítě, které se ve škole mimo Českou republiku vzdělává i v roce podání přihlášky, potřebuje alespoň jeden školní rok ze tří předchozích. Dítě, které už se vzdělává v Česku, potřebuje alespoň dva školní roky ze tří předchozích.

Pro přijímací řízení na jaře 2027 je ale rozhodující přechodné ustanovení: po dobu dvou let od 1. ledna 2026, tedy do konce roku 2027, se úprava použije také na každého, kdo předchozí vzdělání získal ve škole mimo Českou republiku. Prakticky to znamená, že jaro 2027 je poslední ročník se širokým nárokem. Od roku 2028 už platí jen test jednoho roku ze tří, případně dvou ze tří.

Doklady ze zahraničních škol působících na území České republiky se pro tenhle účel neuznávají.

Zdroj: § 20 odst. 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb.; čl. II bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 267/2025 Sb.; informace MŠMT k přijímacímu řízení uchazečů ze zahraničí pro školní rok 2026/2027 z 18. srpna 2026. Ověřeno 27. 9. 2026.

Žádost je součástí přihlášky a podle ministerstva za ni lze považovat pouhé označení příslušného údaje v přihlášce. K tomu se přikládá doklad, že dítě podmínky splňuje, nejčastěji vysvědčení ze zahraniční školy, případně potvrzení o studiu.

Překlad nemusí být úředně ověřený, rodina si ho může pořídit sama. Ředitel může při pochybnostech vyžádat úřední překlad, nebo naopak sdělit, že překlad nepotřebuje. Slovenské doklady se nepřekládají.

Když se dítě hlásí na víc škol a ředitelé nárok posoudí rozdílně, závazné je posouzení ředitele té školy, která je v přihlášce na přednostnějším pořadí a koná se na ní jednotná zkouška.

Zdroj: § 3 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 422/2023 Sb.; § 60ha zákona č. 561/2004 Sb.; informace MŠMT k uchazečům ze zahraničí. Ověřeno 27. 9. 2026.

Prominutí neznamená, že se čeština neřeší vůbec. Škola musí ověřit, že dítě zvládne v češtině studovat, a dělá to rozhovorem. Termíny i způsob hodnocení vyhlašuje ředitel v kritériích, tedy do konce ledna, a rozhovor se koná v období školních přijímacích zkoušek, od 15. března do 23. dubna. Pozvánka chodí nejpozději 14 dnů předem.

Ministerstvo k rozhovoru dodává, že se neposuzuje znalost češtiny v celé šíři, ale jen taková, která je nezbytná pro daný obor, a že otázky nesmí přesahovat rámcový vzdělávací program základního vzdělávání.

Pozor na následek: výsledek je binární, uspěl nebo neuspěl. Kdo rozhovor nevykoná úspěšně, nesplnil kritéria a do pořadí uchazečů se vůbec nedostane. Není to bodová srážka, je to vyřazení. Rozhovor se přitom koná v každé škole a oboru zvlášť, takže výsledek může být na každé škole jiný.

Zdroj: § 20 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.; § 1 odst. 1 písm. c), § 10 odst. 2, § 12 a § 19 odst. 2 vyhlášky č. 422/2023 Sb.; informace MŠMT k uchazečům ze zahraničí. Ověřeno 27. 9. 2026.

Uchazeč s prominutím nepíše test z češtiny ani ty části školní zkoušky, které češtinu ověřují. Talentovou zkoušku koná normálně. Cermat pak škole zpřístupní jeho lepší výsledek z matematiky.

Ředitel sestaví redukované pořadí všech uchazečů, tedy pořadí bez čehokoli z češtiny, postavené na matematice, na necheštinových částech školní zkoušky, na talentové zkoušce a na dalších kritériích. Uchazeč s prominutím se pak do výsledného pořadí zařadí na místo shodné se svou pozicí v redukovaném pořadí a ostatní se o jedno místo posunou.

Praktický důsledek, který se vyplatí znát dopředu: jednotná zkouška musí tvořit nejméně 60 % hodnocení a u dítěte s prominutím se tahle váha naplní jen matematikou. Matematika u něj rozhoduje nesrovnatelně víc než u ostatních.

K tomu má takové dítě automaticky o čtvrtinu delší čas na písemné zkoušky a právo použít překladový slovník. Nepotřebuje k tomu doporučení poradenského zařízení.

Zdroj: § 26 vyhlášky č. 422/2023 Sb. a § 60i odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. Ověřeno 27. 9. 2026.

Od 1. září 2026 existuje kategorie VJ, tedy uchazeč s jiným vyučovacím jazykem než českým. Dává o čtvrtinu delší čas a překladový slovník, ale nedává prominutí zkoušky z češtiny. Na rozdíl od prominutí vyžaduje doporučení školského poradenského zařízení.

Je to záchranná síť pro dítě, které bylo v zahraničí jen jeden rok nebo jeho část, případně chodilo do zahraniční školy na území Česka. Obě úlevy se nesčítají: kdo má prominutí podle zákona, navýšení času z kategorie VJ už nedostane.

Doporučení poradenského zařízení se nově předává elektronicky a do přihlášky se uvádí jeho registrační identifikátor. Vyřízení trvá měsíce, takže kdo o kategorii VJ uvažuje, musí si o doporučení požádat s velkým předstihem.

Zdroj: Příloha č. 1 vyhlášky č. 422/2023 Sb. ve znění vyhlášky č. 99/2026 Sb.; § 26 odst. 1 téže vyhlášky; § 60fa zákona č. 561/2004 Sb. Ověřeno 27. 9. 2026.

Tady se nejčastěji chybuje. Při přijetí do střední školy po splnění povinné školní docházky nelze získání základního vzdělání ani nostrifikaci zahraničního vysvědčení jako kritérium vůbec vyžadovat. Ministerstvo to uvádí výslovně.

Nostrifikace je potřeba u zkráceného a nástavbového studia, kde je podmínkou získání příslušného stupně středního vzdělání, a tam, kde má dítě získat základní vzdělání ještě před splněním povinné školní docházky.

U víceletých gymnázií se doklad o ukončení pátého nebo sedmého ročníku předkládá až v den, kdy se dítě stane žákem střední školy, ne k přihlášce.

Když nostrifikaci potřebujete, žádost se podává na krajský úřad podle místa pobytu. Osvědčení o uznání rovnocennosti se vydává do 30 dnů, u nostrifikace platí lhůty správního řádu, tedy zpravidla 30 dnů s možným prodloužením. Správní poplatek je 3 000 Kč. Pokud úřad nařídí nostrifikační zkoušku, lhůty se zastaví a řízení se může protáhnout o měsíce.

Zdroj: § 108 a § 108a zákona č. 561/2004 Sb.; vyhláška č. 12/2005 Sb.; položka 10 písm. d) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb.; informace MŠMT k uchazečům ze zahraničí. Ověřeno 27. 9. 2026.